Krajské volby: Opravdu víte, jak se vypočte, kolik mandátů strany získají ? Fungují preferenční hlasy ?

Místo úvodu :

Jeden můj bývalý spolužák si „povšiml“, že zakrátko proběhnou krajské volby a dokonce i toho, že „kandiduji na pěkném 25. místě za ODS“ – to řekl se "šibalským"  úsměvem. Pobavilo mě to.  Pominul jsem jeho drobnou jízlivost a vysvětlil mu, že  kandiduji, abych podpořil ODS, je-li to v mých silách, a program, který reprezentuje. Že mě potěší,  když bude, třeba kvůli mně, volit ODS a mně dá svůj preferenční hlas. Kamaráda zaujalo i to, že za TOP 09 kandiduje na 50. místě pan JUDr. Jiří Pospíšil a položil mně dvě, musím uznat, zajímavé, zdánlivě lehké otázky :

1) Jak se počítají mandáty pro politické strany v krajských volbách ? Jak je možné, že v minulých krajských volbách vítězná  ODS  ( 44.160 hlasů, 26,48%) získala stejně mandátů – tj. 15 – jako druhá sociální demokracie ( 41.519 hlasů, 24,89%) ?

2)    Jak se „zhodnotí“ preferenční hlasy, které dáváme kandidátům, které máme „raději“ ? A opět svoji otázku doplnil příkladem : na kandidátce ODS získala mandát ( stala se zastupitelkou) paní Věra Rubáková, která obdržela 653 preferenčních hlasů, naopak nezískal mandát ( nestal se zastupitelem) pan Petr Mottl, který obdržel 1.180 preferenčních hlasů.

Požádal mě o stručné vysvětlení, bez „zbytečných odkazů, proč co a jak a kde to co a jak je napsáno.“ Takže „bez odkazů“ :

1)    Jak strany získávají mandáty ?

Volby skončily, jsou spočítány hlasy pro všechny strany a vše je OK, nikdo nic „nereklamuje“. Mandáty pro strany se přidělují v tzv. skrutiniu, do něhož postupují všechny strany ( politická hnutí, koalice ), které získaly alespoň 5% z celkového počtu platných hlasů v kraji.

Protože výsledky voleb ( platné hlasy) v roce 2012 byly takové, jak je popisuje následující tabulka ( zdroj : www.volby.cz) :

postoupily do skrutinia pouze Občanská demokratická strana, Česká strana sociálně demokratická, Komunistická strana Čech a Moravy a TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj. Jen tyto čtyři subjekty překonaly 5% hranici, jak vyžaduje zákon.

U těchto stran ( tj. těch, které postoupily do skrutinia) se následně vypočítají tzv. podíly. Postupně se dělí počet stranou získaných platných hlasů čísly 1,42 poté 2, poté 3, poté 4 atd. až se „vyčerpá počet kandidátů na kandidátce“. Vznikne tak, za každou stranu, číselná řada – viz tabulka :

( Pro zjednodušení uvádím jen prvních dvacet položek každé číselné řady, řada je ( pro přehlednost) uspořádána jako sloupec čísel, první číslo 31.099 vznikne tak, že 44.160 dělím 1,42 = 31.099)

Z takto vytvořené matice čísel se vybere prvních 45 nejvyšších, protože zastupitelstvo Plzeňského kraje má 45 členů. Prvních 45 nejvyšších (nebo chcete-li největších) podílů  jsem pro názornost podbarvil modře. Každá „modře podbarvená pozice“ znamená jeden mandát pro konkrétní stranu.  

Tento způsob výpočtu podílů=mandátů dává  odpověď na otázku, proč 44 tis. hlasů pro ODS znamenalo 15 mandátů stejně jako 41 tis. hlasů pro sociální demokracii. Stručná odpověď zní : právě popsaným způsobem výpočtu.

Jen pro připomenutí přikládám tabulku rozdělení mandátů v krajských volbách 2012:

Nyní již víte, jak se mandáty počítají, můžete přepočítat, zda je "tabulka správná". Zajímavé je podívat se i na uvedená procenta a srovnat je s procenty uvedenými v předchozí tabulce obsahující výsledky voleb.

2) Preferenční hlasy a jejich vliv na získání mandátů.

Postupem popsaným v přechozím bodu jsme zjistili, že ODS získala v krajských volbách 15 mandátů.  Zbývá odpovědět na otázku, kdo (který konkrétní kandidát) tyto mandáty získá. 

Zákon říká, že v rámci politických stran mandáty připadnou kandidátům tak, jak jsou uvedeni na  hlasovacím lístku – tj. v pořadí uvedeném na hlasovacím lístku. 

Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních (preferenčních) hlasů, který činí nejméně 5% z celkového počtu hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu v rámci kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátu. Pokud je takových kandidátů více, pak jsou seřazeni (sestupně) podle počtu získaných preferenčních hlasů a ti z nich, kteří se „vejdou“ do počtu mandátů získaných stranou, získají i mandáty.

Tedy konkrétně na příkladu ODS v roce 2012 :

ODS získala 44.160 hlasů, z toho 5% činí 2.208 hlasů. Všichni kandidáti, kteří získali více než 2.208 hlasů, jsou tedy v pozici „přednostní“ a jsou jim přednostně přiděleny mandáty, byli to :

 -        Jiří Pospíšil                             18.501 hlas,

-         Martin Baxa                             5.183 hlasy,

-         Rudolf Salvetr                          3.262 hlasy,

-        Vladislav Vilímec                     3.131 hlas,

-        Jiří Šnebergr                             3.006 hlasů,

-        Marcela Krejsová                     2.373 hlasy,

tedy celkem 6 kandidátů , kteří získali své mandáty díky počtu svých preferenčních hlasů. 

ODS jako celek však získala celkem 15 mandátů, proto tuto „preferenční“ šestici doplnilo v krajském zastupitelstvu dalších 9 kandidátů, tentokráte však seřazených podle toho, jak byli „nasazeni“ na hlasovacím lístku ( kandidátní listině). 

Nyní je zřejmé, proč „neuspěl“ Petr Mottl, starosta Sušice, na kterého se mě ptal můj kamarád. Petr Mottl obdržel 1.180 hlasů,  v počtu preferenčních hlasů byl na 8. pořadí  v rámci ODS. „Nasazen“ byl však až na 17. místě kandidátky a proto v souladu se zákonem získali mandáty jiní.

Závěr ?

To první, oč stranám jde, je získat maximální počet hlasů a tudíž i mandátů. To je logické, byť propočet mandátů ve vztahu k počtu získaných hlasů  až tak „úplně logický“, jak je vidno, není. Ale je v souladu se zákonem, všechny strany i všichni kandidáti  jdou do voleb s vědomím toho, že tomu tak je a je to fér.

Preferenční hlasy ? Zde je to složitější : platí závěr, že „všichni ví, do čeho jdou“, tím myslím kandidáty. Ví to však všichni voliči ? S malým pousmáním říkám, že ti, kdo si přečtou tento příspěvek na blogu, to už vědět budou …

U větších stran podle mého názoru preferenční hlasy "nefungují". Přes onu pětiprocentní hranici ( v rámci strany) se dostanou jen mediálně dobře známí kandidáti.  Ty zpravidla strana ale stejně nasazuje do čela kandidátek. Výjimky, jakou je letos Jiří Pospíšil, který kandiduje z „posledního místa“ kandidátky TOP 09, ale veškerá propagace strany s ním de facto počítá jako s leadrem kandidátky, čímž nechci urazit formálního leadra Richarda Piknera, jen potvrzují pravidlo. Kandidáti "mediálně neznámí" tedy v komunálních volbách těžko "přeskočí dopředu" na pozici znamenající získání mandátu. Volič, který v této chvíli říká, že vše za něj "rozhodla strana", by se měl zajímat (v budoucnu) více o způsob tvorby kandidátky své strany.

U menších stran, paradoxně, může být snazší onu pětiprocentní hranici překročit a tudíž v rámci kandidátky přeskočit dopředu a tím trochu pozlobit ty, kteří ve straně rozhodovali o tom, kdo a jak bude „nasazen na kandidátku.“  Menší strany ovšem bojují s jiným pětiprocentním limitem –i ten jsem již zmínil - totiž aby se vůbec do skrutinia dostaly.

Přesto všechno : stojí za to jít k volbám, volit a pak se zájmem sledovat, „jak do všechno dopadlo.“ Nebo ne ?

Přeji Vám hezký den.