čtvrtek 28. června 2018

Tip na výlet : Klatovy - Svatá Hora ( u Příbrami )

Před časem se mi do ruky dostal Svatohorský zpravodaj a článek o mariánském sloupu respektive sloupech ( nedávno jsem jej našel i na internetu : Mariánské sloupy). Ten první sloup byl v polovině 17.st. vztyčen v Praze na Staroměstkém náměstí ( a pozdeji se stal předmětem politického sváru, který (vlastně) trvá dodnes), ten druhý byl vztyčen přímo na Svaté Hoře. Ano, Svaté Hoře u Příbrami, která se v baroku stala jedním z nejoblíbenějších poutních míst Čech. Co je spojuje ?

Osoba či osoby dárců - tj. lidí, kteří zaplatili jeho vybudování a vztyčení. Byli jimi Jaroslav Jáchym hrabě Koc z Dobrše se svou manželkou Kateřinou Eleonorou rozenou z Klenové. 

Staroměstský sloup vytvořil sochař Jan Jiří Bendl (Kdo byl Jan Jiří Bendl) a na jeho vrchol umístil sochu Panny Marie, jež byla inspirována Pannou Marií svatohorskou. Mariánský sloup byl poděkováním za záchranu Prahy před Švédy. Slavnostního vysvěcení sloupu se zúčastnil i císař Ferdinand III (zajímavá osoba doposud hojně přehlížená českými historiky : (Kdo byl Ferdinand III Habsburský?)), slavnost se uskutečnila 13.7.1652. Sloup padl za obět pražským radikálům, kteří jej 3.11.1918 strhli coby, řekněmě, "symbol habsburského útlaku?" Dodnes se vedou spory o to, zda by neměl být obnoven ..

Svatohorský mariánský sloup byl postaven, jak píše paní dr. Věra Smolová, z odkazu Kocových v roce 1661 ( 31.10.) a zdá se, že po staletí nikomu nevadil a nevadí ... přeci jen Svatá Hora je "kousek od Prahy." 

A tím se vracím ke Kocům. V době, kdy Jaroslav se svou manželkou zaplatil staroměstký sloup, byl pánem například  v Kolinci a v Běšinech, měl úzké kontaky na klatovské jezuity. Osud jeho a jeho rodiny by stál zřejmě za samostatnou studii. Zemřel na počátku roku 1656, byl pohřben v Klatovech u jezuitů ( v "katakombách" pod jezuitským kostelem, kde byla samostatná krypta Koců z Dobrše), a to spolu s dcerou Annou Marií ( zemřela jako 18 měsíční a její ostatky byly přeneseny z Běšin) dne 26.1.1656. Později byly do kocovské krypty uloženy ostatky jeho synů Diviše Oty ( zemřel čtyřletý) i Karla ( zemřel devítiletý) - Kocové pohřbení v katakombách. Historie Jaroslavovy rodiny se uzavřela, nikoliv však rodu Koců z Dobrše, s nimi se setkáváme i následujících staletích a nemýlím-li se, dodnes mezi námi žijí.

A tak až budete plánovat své letní výlety, zkuste Klatovy a Svatou Horu. Obě místa spojuje víra a mariánská úcta, obě místa pomyslně spojují i osudy Jaroslava říšského hraběte Koce z Dobrše a jeho manželky Kateřiny Eleonory rozené z Klenové a jejich dětí. Možná cestou někde narazíte na erby Koců i pánů z Klenové : 



Stane-li se tak, vězte, že jste na správné cestě. Kocovské zlaté kolo se čtyřmi loukotěmi Vám budiž oporou.