Odpustím si další ironii ... protože k ničemu není. Co zaujalo na britských volbách mě ?
Dříve než odpovím, rád bych stručně, připomněl, jak o výsledku voleb informovala česká média ( snad si mohu tuto generalizaci dovolit) :
Na tomto obrázku ( BBC ) David Cameron mává "svému lidu" před sídlem britských premiéru na Downing Street 10. Jen nevím, zda před volbami na "odchodnou" nebo již po volbách "na uvítanou."
2) Poraženým je nejen Nick Clegg a "jeho" liberální demokraté, ale též Ed Miliband, vůdce Labour Party a Nigel Farage, šéf UKIPu - tj. britské nezávislé strany usilující o to, aby Británie vystoupila z Evropské Unie. Ti všichni po vyhlášení výsledků voleb rezignovali na své stranické posty ( ale podrželi si své poslanecké mandáty, pokud je získali).
Volební výsledek - procentický - ilustruje graf, ke kterému se brzy vrátím dalšími poznámkami.
Zdroj : The Independent.
3) Ve Skotsku drtivě vyhrála SNP - tj. Skotská národní strana.
4) David Cameron pak ihned po volbách prohlásil, že udělá Británii větší.
Reportáže a komentáře v médiích byly jistě obsažnější, ale podstatu jejich sdělení jsem snad zachytil přesně.¨
Některé komentáře si stručně "všimly", že UKIP získal téměř 13% hlasů, ale poslanecký mandát jen jediný - tak "krutý" je britský volební systém.
A o to právě jde ! Hovoříme-li o výsledcích voleb a srovnáváme-li je, měli bychom brát v úvahu, za jakých okolností, při jakém systému počítání hlasů byly dosaženy.
Na rozdíl od nás, kde bychom po volbách všichni studovali výše uvedený graf procentických výsledků voleb a zřejmě nejvíce bychom komentovali silnou pozici UKIP - 12,6% je přeci jen silný výsledek! - britská média a veřejnost zajímá jiný graf zobrazující volební výsledek :
Takto volební výsledek vidí Britové. Konzervativci získali 331 poslaneckých mandátů. labouristé 232 mandátů, UKIP jen jeden jediný, liberální demokraté 8 mandátů, Skotská národní strana 56 mandátů a zelení jeden mandát. Jak je to možné ?
Snadno. V Británii totiž platí jednokolový většinový volební systém. Strany nominují do každého volebního okrsku konkrétní osobnost a ta tu soupeří s osobnostmi z jiných stran. Je tedy jedno, zda vyhraje svůj souboj o jeden hlas nebo o tisíce. Po skončení voleb se sečtou všechny hlasy v daném okrsku a ten, kdo jich má nejvíce, získává mandát - pro sebe a svoji stranu. Součet takto získaných mandátů pak určuje sílu strany.
A tak ani 3,9 milionů získaných hlasů nepomohlo UKIPu k více než k jednomu poslaneckému křeslu ( a předáky strany moc neutěší, že byli asi devadesátkrát (!) v okrscích druzí), naopak ani ne 1,5 milionu hlasů přineslo Skotské národní straně 56 parlamentních křesel ... Nevěříte ? Pak se podívejte na oficiální výsledky voleb, jak je zveřejnila BBC : http://www.bbc.com/news/election/2015/results
Je to spravedlivý systém ? Není náš systém tzv. poměrného zastoupení "správnější a spravedlivější", protože lépe vyjadřuje rozložení politických názorů či preferencí ?
Tuto otázku si zřejmě pokládají i někteří Britové. Důkazem je i graf, zveřejněný internetovým The Independent, který provedl volební simulaci a zveřejnil, "jak by dopadly britské volby, pokud by se v Británii volilo evropským - tj. poměrným systémem." Rozložení křesel v parlamentu by podle The Independent bylo následující :
Nejvíce poslanců by i v tomto případě měli konzervativci - ovšem jen 242. Museli by proto hledat koaliční partnery. Labouristé by získali 199 poslanců, UKIP 82 poslanců (!), liberální demokraté 51 poslanců, Skotská národní strana 31 poslanců a Zelení 24 poslanců.
Pominu nyní, že netuším, jak přesně The Independent počty poslanců v této simulaci počítal .. (asi je odvozoval od procentického výsledku) a budu propočtu prostě věřit. Co nám pak v porovnání se skutečnými výsledky voleb reprezentovanými skutečně získanými křesly říká ?
Odpověď, zdá se mi, je poměrně snadná - nic. Je to sice hezká kalkulace, ale je k ničemu. Výsledky voleb lze totiž hodnotit jen ve vazbě na pravidla, která :
- voliči předem znali a podle nichž i hlasovali.
- Strany znaly dopředu a podle nich volily své kandidáty.
Pokud by totiž platila pravidla jiná, možná by někteří z voličů volit nepřišli, naopak jiní, kteří tentokráte zůstali doma, by k volbám dorazili. Stesky UKIPu, liberálních demokratů či labouristů proto nejsou namístě.
Porovnání obou grafů a systémů je zajímavé spíše pro nás . Zisk poslaneckých křesel ve vazbě na celkem získané hlasy jednotlivými stranami je skutečně zajímavý. Můžeme proto na konkrétním britském příkladu diskutovat, jak by dopadly naše volby, pokud bychom volili britským způsobem .. a tím de facto uvažovat o tom, jak se volí, jak se počítají volební výsledky a uvědomit si, že to opravdu není "prostá matematika."
Komentátoři se budou jistě i nadále zabývat tím, co "nám" britské volby přinesly - proč ne, je to jejich "chleba." My můžeme jen doufat ( a modlit se za to), že nám přinesou zasvěcené komentáře postavené na solidním základu a že příště "Británii neodbudou." Dá se totiž očekávat, že vývoj v Británii může značně ovlivnit i nás. Proč ?
Přestože formálně bude vládnout jedna strana a bude mít díky většině v Parlamentu v podstatě volnou ruku, bude její opozice silnější, než si nyní myslíme. Úloha britské vlády pak bude více než nesnadná.
Jen letmý pohled na nové rozložení sil v Parlamentu provokuje dvě poznámky, personifikujme si je s jménem staronového premiéra. Aby nakonec za druhé vlády Davida Camerona nedošlo :
1) k odchodu Británie z Evropské Unie.
2) k odchodu Skotska z Velké Británie
Nejsem si jistý, že by se právě tímto chtěl David Cameron zapsat do historie ..