středa 2. května 2018

Barokní jezuitské Klatovy 2018

Milí přátelé Barokních jezuitských Klatov !

Již po dvanácté jsme se sešli o posledním dubnovém víkendu v Klatovech, abychom si připomněli Barokní jezuitské Klatovy. Abychom se ponořili, alespoň na chvíli, do doby podmanivého baroka, jež je navzdory nezměrnému úsilí mnohých, mnohým stále téměř neznámé. Nic není v tomto světě náhodou, inspiraci je třeba čerpat z obdodí neobyčejných, třeba i tragicky neuchopitelných a krutých, zoufale "ztracených", neboť právě v nich vynikne to, co je podstatné. Že život je cestou, že láska, naděje a víra jsou tím, oč je nám dáno usilovat.  

I proto, že se poctivě se snažíme pochopit "to podstatné," konáme Barokní jezuitské Klatovy.

Velmi si vážíme podpory a patronátu, který nám po léta poskytuje paní Ivana Čornejová. Po diskusi s ní a jejím přičiněním volíme témata historických konferencí a zveme přednášející. Neméně projekt ovlivňují i jeho dlouholetí patroni duchovní a společenští : plzeňský biskup ( dříve Mons. František Radkovský, nyní Mons. Tomáš Holub), klatovský starosta (po celou dobu pan Rudolf Salvetr), provinciál českých jezuitů (dříve P. František Hylmar, nyní P. Josef Stuchlý). Pravidleně přicházejí se svými příspěvky a promluvami, sledují, co se zde děje a věřím, a důkazy jsou nasnadě, že se za projekt "modlí a že mu fandí" (každý dle své nátury a postavení).

Úspěch našeho díla je dán tím, že je "naším" a "společným" pro vícero lidí a organizací. I jim bych rád poděkoval a vzdal (pomyslný) hold : Městské knihovně v Klatovech pod vedením paní Zdeňky Buršíková, Správě nemovitostí Klatovy pod vedením paní Jiřiny Adámkové, Kolegiu pro duchovní hudbu pod vedením pana Víta Aschenbrennera, klatovskému Pavilonu skla "pod vedením" (ne manažerském, ale jistě ideovém a duchovním) paní Jitky Lněničkové ... a jmenovat bych mohl další a další, za všechny připomenu ještě pány Martina Červeného a Karla Vitáka. Do našeho "pomyslného" týmu patří klatovská Římskokatolická farnost ( a chce se mi s přátelským úsměvem napsat) nyní "pod vedením" P. Jaroslava Hůlleho, dříve P. Antonína Bachana.

Přestože platí, že "byť bychom se sešli sami a slavili své dílo v osamění, má ono dílo smysl a je naplněním dávných přání", je skvělé a velmi důležité, že na Barokní jezuitské Klatovy každoročně přicházíte Vy, posluchači, účastníci, svým způsobem přátelé. Díky Vám. Díky, že přicházíte. 

Setkáváme se i v kryptě klatovských katakomb. Mám pocit, že ti, co tam leží a spí po staletí spánek mrtvých, jsou "spokojeni", že tam jsme. Neuvěřitelné? Zdánlivě. Memento mori se tu mění v Carpe diem. Připomínka smrti nás vyzývá, abychom žili tak, že se jednou nebudeme muset stydět za to, jak jsme žili. Žijme, tedy! V radosti, lásce, naději, neboť jednoho dne "strneme v pozici smrti" a nebude mít možnost usmát se, pohnout se, dotknout se, žít.

Je úžasné naslouchat našim přednášejícím, kteří obvykle vyprávějí o skutečném a plném životě našich barokních předků. Vyprávějí jejich příběhy jakoby se staly dnes či včera. 

V tomto duchu nám letos Stanislav Komárek a Jiří Čepelák představili Bohuslava Balbína jako přírodovědce. Společně s Václavem Cílkem připravili totiž komentovaný překlad Balbínovy knihy (prvního dílu) Miscellaneí ( Balbín - MiscellaneaRozhlas - Rozmanitosti). Jejich vystoupení bylo rozhodně přínosné. Martin Svatoš se zamyslel nad "vlastmi Bohuslava Balbína a jeho krajanů." Svoji hlubokou znalost doby i díla Balbínova projevil i při diskusích s ostatními přednášejícími. Markéta Holubová zvolila poněkud "esoterické" téma, hovořila o sakrálním prostoru, víře a magických prostředcích. Petra Oulíková v příspěvku doplněném výtečnou obrazovou prezentací pojednala o matematickém muzeu v Klementinu, jež bylo nejen kabinetem kuriozit, ale i učenou encyklopedií. Jiřá Havlík nám dal výklad o biblích, které byly používány v 17. a 18. století a bylo vskutku poučné uvědomit si, jak "moc i málo se lišily." ( Hovořili). 

Přehledně jsou letošní Barokní jezuitské Klatovy popsány v reportáži televize FILMPRO : FILMPRO - BJK 2018. Fotogalerie, autorem fotografií je Karel Nováček, jsou k dispozici zde: BJK 2018 - Karel Nováček.

Zapomenout bych nechtěl ani na Jitku Lněničkovou a Vladimíra Horpeniaka, kteří v Pavilonu skla (Pavilon skla) připravili zajímavou doprovodnou výstavu Světci v podmalbě. Na závěr programu pak v kryptě katakomb jezuitský (Jesuit) provinciál Josef Stuchlý sloužil requiem za spásu duší lidí pohřbených v katakombách. 

Barokní jezuitské Klatovy 2018 skončily. Nekonečná je však touha lidí po poznání, nekonečná je naděje, jež nás vede. Potkáme se tedy v brzké budoucnosti ?

Václav Chroust