Místo úvodu :
Jeden můj bývalý spolužák si „povšiml“, že zakrátko
proběhnou krajské volby a dokonce i toho, že „kandiduji na pěkném 25. místě za
ODS“ – to řekl se "šibalským" úsměvem. Pobavilo mě to. Pominul jsem jeho drobnou jízlivost a vysvětlil mu,
že kandiduji, abych podpořil ODS, je-li
to v mých silách, a program, který reprezentuje. Že mě potěší, když bude, třeba kvůli mně, volit ODS a mně dá svůj preferenční
hlas. Kamaráda zaujalo i to, že za TOP 09 kandiduje na 50. místě pan JUDr. Jiří
Pospíšil a položil mně dvě, musím uznat, zajímavé, zdánlivě lehké otázky :
1) Jak
se počítají mandáty pro politické strany v krajských volbách ? Jak je
možné, že v minulých krajských volbách vítězná
ODS ( 44.160 hlasů, 26,48%)
získala stejně mandátů – tj. 15 – jako druhá sociální demokracie ( 41.519
hlasů, 24,89%) ?
2) Jak
se „zhodnotí“ preferenční hlasy, které dáváme kandidátům, které máme „raději“ ?
A opět svoji otázku doplnil příkladem : na kandidátce ODS získala mandát (
stala se zastupitelkou) paní Věra Rubáková, která obdržela 653 preferenčních
hlasů, naopak nezískal mandát ( nestal se zastupitelem) pan Petr Mottl, který
obdržel 1.180 preferenčních hlasů.
Požádal mě o stručné vysvětlení, bez „zbytečných
odkazů, proč co a jak a kde to co a jak je napsáno.“ Takže „bez odkazů“ :
1)
Jak
strany získávají mandáty ?
Volby skončily, jsou spočítány
hlasy pro všechny strany a vše je OK, nikdo nic „nereklamuje“. Mandáty pro
strany se přidělují v tzv. skrutiniu, do něhož postupují všechny strany (
politická hnutí, koalice ), které získaly alespoň 5% z celkového počtu
platných hlasů v kraji.
Protože výsledky voleb ( platné
hlasy) v roce 2012 byly takové, jak je popisuje následující tabulka (
zdroj : www.volby.cz)
:
postoupily do skrutinia pouze
Občanská demokratická strana, Česká strana sociálně demokratická, Komunistická
strana Čech a Moravy a TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj. Jen tyto čtyři
subjekty překonaly 5% hranici, jak vyžaduje zákon.
U těchto stran ( tj. těch, které postoupily do skrutinia) se následně
vypočítají tzv. podíly. Postupně se dělí počet stranou získaných platných
hlasů čísly 1,42 poté 2, poté 3, poté 4 atd. až se „vyčerpá počet kandidátů na
kandidátce“. Vznikne tak, za každou stranu, číselná řada – viz tabulka :
( Pro zjednodušení uvádím jen prvních
dvacet položek každé číselné řady, řada je ( pro přehlednost) uspořádána jako
sloupec čísel, první číslo 31.099 vznikne tak, že 44.160 dělím 1,42 = 31.099)
Z takto vytvořené matice čísel se
vybere prvních 45 nejvyšších, protože zastupitelstvo Plzeňského kraje má 45
členů. Prvních 45 nejvyšších (nebo chcete-li největších) podílů jsem pro názornost
podbarvil modře. Každá „modře podbarvená pozice“ znamená jeden mandát pro
konkrétní stranu.
Tento způsob
výpočtu podílů=mandátů dává odpověď na
otázku, proč 44 tis. hlasů pro ODS znamenalo 15 mandátů stejně jako 41 tis.
hlasů pro sociální demokracii. Stručná odpověď zní : právě popsaným způsobem výpočtu.
Jen pro připomenutí přikládám tabulku rozdělení mandátů v krajských volbách 2012:
Nyní již víte, jak se mandáty počítají, můžete přepočítat, zda je "tabulka správná". Zajímavé je podívat se i na uvedená procenta a srovnat je s procenty uvedenými v předchozí tabulce obsahující výsledky voleb.
2) Preferenční
hlasy a jejich vliv na získání mandátů.
Postupem popsaným v přechozím bodu jsme
zjistili, že ODS získala v krajských volbách 15 mandátů. Zbývá odpovědět na otázku, kdo (který
konkrétní kandidát) tyto mandáty získá.
Zákon říká, že v rámci politických stran
mandáty připadnou kandidátům tak, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku – tj. v pořadí
uvedeném na hlasovacím lístku.
Jestliže však některý z kandidátů získal takový
počet přednostních (preferenčních) hlasů, který činí nejméně 5%
z celkového počtu hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu
v rámci kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátu. Pokud je
takových kandidátů více, pak jsou seřazeni (sestupně) podle počtu získaných
preferenčních hlasů a ti z nich, kteří se „vejdou“ do počtu mandátů
získaných stranou, získají i mandáty.
Tedy konkrétně na příkladu ODS v roce 2012 :
ODS získala 44.160 hlasů, z toho 5% činí 2.208
hlasů. Všichni kandidáti, kteří získali více než 2.208 hlasů, jsou tedy
v pozici „přednostní“ a jsou jim přednostně přiděleny mandáty, byli to :
- Jiří Pospíšil 18.501 hlas,
- Martin Baxa 5.183 hlasy,
-
Rudolf Salvetr 3.262 hlasy,
- Vladislav Vilímec 3.131
hlas,
- Jiří Šnebergr 3.006 hlasů,
- Marcela Krejsová 2.373 hlasy,
tedy celkem 6 kandidátů , kteří získali své mandáty
díky počtu svých preferenčních hlasů.
ODS jako celek však získala celkem 15
mandátů, proto tuto „preferenční“ šestici doplnilo v krajském
zastupitelstvu dalších 9 kandidátů, tentokráte však seřazených podle toho, jak
byli „nasazeni“ na hlasovacím lístku ( kandidátní listině).
Nyní je zřejmé, proč „neuspěl“ Petr Mottl, starosta Sušice, na
kterého se mě ptal můj kamarád. Petr Mottl obdržel 1.180 hlasů, v počtu preferenčních hlasů byl na 8.
pořadí v rámci ODS. „Nasazen“ byl
však až na 17. místě kandidátky a proto v souladu se zákonem získali
mandáty jiní.
Závěr ?
To první, oč stranám jde, je získat maximální počet
hlasů a tudíž i mandátů. To je logické, byť propočet mandátů ve vztahu
k počtu získaných hlasů až tak
„úplně logický“, jak je vidno, není. Ale je v souladu se zákonem, všechny strany i všichni
kandidáti jdou do voleb s vědomím
toho, že tomu tak je a je to fér.
Preferenční hlasy ? Zde je to složitější : platí
závěr, že „všichni ví, do čeho jdou“, tím myslím kandidáty. Ví to však všichni
voliči ? S malým pousmáním říkám, že ti, kdo si přečtou tento
příspěvek na blogu, to už vědět budou …
U větších stran podle mého názoru preferenční hlasy "nefungují". Přes onu pětiprocentní hranici ( v rámci strany)
se dostanou jen mediálně dobře známí kandidáti. Ty zpravidla strana ale stejně nasazuje do čela kandidátek. Výjimky, jakou je letos Jiří Pospíšil, který kandiduje z „posledního místa“
kandidátky TOP 09, ale veškerá propagace strany s ním de facto počítá jako
s leadrem kandidátky, čímž nechci urazit formálního leadra Richarda
Piknera, jen potvrzují pravidlo. Kandidáti "mediálně neznámí" tedy v komunálních volbách těžko "přeskočí dopředu" na pozici znamenající získání mandátu. Volič, který v této chvíli říká, že vše za něj "rozhodla strana", by se měl zajímat (v budoucnu) více o způsob tvorby kandidátky své strany.
U menších stran, paradoxně, může být snazší onu
pětiprocentní hranici překročit a tudíž v rámci kandidátky přeskočit
dopředu a tím trochu pozlobit ty, kteří ve straně rozhodovali o tom, kdo a jak
bude „nasazen na kandidátku.“ Menší strany ovšem bojují s jiným pětiprocentním limitem –i ten jsem již zmínil - totiž aby se vůbec do
skrutinia dostaly.
Přesto všechno : stojí za to jít k volbám,
volit a pak se zájmem sledovat, „jak do všechno dopadlo.“ Nebo ne ?
Přeji Vám hezký den.