V nakladatelství Euromedia vyšla nedávno kniha Davida Glocknera ( s autorským přispěním Dušana Spáčila) Císařův prezident. Podtitul knihy zní : " Tajemství rodiny Tomáše Garrrigua Masaryka." Lépe však téma knihy vystihuje otázka, jež je zvýrazněna na zadní stránce jejího přebalu : " Byl, nebo nebyl císař František Josef I. otcem Tomáše Masaryka?"
Autor knihy na ni odpovídá brzy a jednoznačně ano. To je možná i největší slabina celého díla. Z několika indicií dovozuje David Glockner svoji "jistotu" a tu pak opakovaně formou tvrzení v textu knihy předkládá čtenáři. Opakovaně, aby si čtenář informaci "zafixoval", rafinovaně, aby neměl pocit, že jde o "blbinu" nehodnou přemýšlení. O "blbinu" však rozhodně nejde, kniha stojí za přečtení. Je totiž psána svižným jazykem, čtenáři přibližuje nejen osudy Tomáše Masaryka a jeho údajného císařského otce. Umně jsou v textu zakomponovány "medailonky" různých osobností, událostí, míst, občas i jen situací. Obsahuje i zajímavá ( a ověřitelná) fakta. Prostě text má hlavu a patu a přestože se snaží čtenáře o čemsi přesvědčit, ponechává mu i dostatek prostoru pro vlastní úvahu a fantazii.
Přesto se domnívám, že historici nad knihou zlomí hůl a nebudou se o ní chtít víceméně vůbec bavit. Možná je to škoda. Možná by mohl téma zpracovat někdo z nich, vyzbrojen erudicí a metodou a třeba i odmítnout téma a základní otázku jako čirou spekulaci.
Ale k věci a otázce samé. Byl císař František Josef I otcem Tomáše Garrigua Masaryka ?
Těžko říci. David Glockner postupně vrší "nepřímé důkazy" :
1) V kopiáři nebo-li svém soukromém deníku si prý koncem roku 1849 mladičký císař poznamenal : " Kropaczek erl." - což znamená "Kropaczek erledigt" nebo-li "Kropáček/Kropáčková vyřízeno." Teresie Kropáčková byla matkou Tomáše Masaryka. A tím začíná záhada. Kdo se skrývá za slovem"Kropaczek" v císařově deníku? Byla to skutečně matka TGM ? David Glockner nepochybuje, že ano. Pokračuje proto v příběhu :
2) Teresie Kropáčková si v srpnu 1849 vzala za manžela Josefa Masarika ( Masárika ? Masaříka?) z Kopčan. V den svatby byla nevěsta již asi dva měsíce těhotná a David Glockner začíná rozvíjet teorii : " S kým ?"
Zajímavé je, že nejde rovnou k věci. Barvitě popisuje, co vše se v tomto roce stalo, přidá medailonek císaře Ferdinanda včetně toho, že si ( ovšem mnohem později) na Pražském hradě nechal zahrát Kde domov můj ... (pikantní, že ?), aby v další kapitole "probral opět kdeco" ( zajímavé věci) a tím se připravil na třaskavé prohlášení, jímž kapitolu končí : " Zkrátka a dobře, Francimu tuhle ženu ( míněno Terezii Kropáčkovou) v podstatě naordinovali." ( Snad jako "hygienickou metresu", jak také David Glockner píše ... ovšem právě zde je háček. Popis vyznívá jakoby krásná a inteligentní Terezie byla milenkou mladého císaře, asi jako jí později byly jiné ženy, ale okolnosti spíše napovídají, že pokud vůbec byla císařovou milenkou, pak byla jen jakýmsi "náhodným setkáním" ... proč tedy ta slova o "naordinování" a všechna " ta vata" kolem ? Mimoděk tím ovšem David Glockner prozrazuje svoji vědeckou metodu - zabalme pochybný soud do nepochybné a zajímavé "omáčky" a pak soud zopakujme, Kdo nám neuvěří, je ... ?
Skutečně zajímavý je sled zvláštních událostí a náhod, jimiž je život Tomáše Masaryka protkán :
3) V létech 1866 - 1873 Tomáš ( synek z chudých poměrů a mimochodem student, který 4.7.1872 maturuje za jedna z náboženství, řečtiny a němčiny, za dva z latiny a přírodopisu, za tři z dějepisu a filosofie a za čtyři z matematiky a fyziky ) působí jako soukromý učitel v rodině Antona Le Monniera, nejprve policejního ředitele Brna, posléze Vídně.
4) V létech 1873 - 1877 je pak soukromým učitelem (vlastně hofmistrem) Alfreda Schlesingera, jehož otec je je generálním ředitelem Anglo-rakouské banky. Zejména zde se Tomáši Masarykovi vedlo materiálně skvělě - kromě plné penze ( byt, strava) dostával měsíční odměnu ve výši 100 zlatých, tj. 1.200 zlatých ročně. Pro příklad : plukovník císařské armády dostával roční gáži ve výši 1.500 až 2.000 zlatých, major 730-1.400 zlatých, rozdovádění podporučíci museli vyjít s 300 zlatými. Zajímavé, že ?
Masarykovy luxusní finanční podmínky i to, že jeho ochránci byli mocní tehdejšího světa (jak jinak nazvat policejního prezidenta či ředitele banky), vedou konspirátory k úvaze, že peníze a ošetření, jež mladý Tomáš Masaryk dostával, byly jen "zprostředkováním". Že Le Monnier i Schlesinger byli jen nastrčení, loajální prostředníci, s jejichž pomocí podporoval Masaryka sám císař - jeho otec. Neuvěřitelné ! Ale jak to chcete dokázat ?
Pravdou totiž je, že těch neuvěřitelností je v životě Tomáše Masaryka mnohem více. Ostatně i v knize Davida Glocknera je jich uvedeno požehnaně. Jedna neuvěřitelnost je však vlastní pouze knize samé - autor totiž říká, že vyvrátit či potvrdit tezi o "habsburském původu" Tomáše Masaryka by narazilo na velký odpor zejména současných Habsburgů, kteří by nechtěli dát geneticky zkoumat ostatky svých předků ... nestačilo by tedy, jako krok jedna, zkusit ověřit, zda :
a) byl Masaryk pokrevním příbuzným Masáriků z Kopčan ... možná by se tam ještě nějací příbuzní našli, případně :
b) byl pokrevním příbuzným Redlichů z Hodonína ... neboť i taková teorie o původu Tomáše Masaryka koluje internetem.
Bylo by jistě zajímavé vědět, kdo je skutečným otcem prvního českého prezidenta ( čímž de facto přiznávám, že o Josefu Masárikovi pochybuji i já sám, a trochu se při tom červenám), ... ale vlastně proč ?
Velikost a genialitu Tomáše Gariggue Masaryka neumenší a ani nezvětší ten, kdo byl či nebyl jeho otcem. Masaryk byl totiž velikán par excellence sám za sebe, a to navzdory špatným gymnaziálním vysvědčením a možná i povrchní filosofické nátuře. Mám za to, že žil-li by v Americe, stal by se americkým prezidentem, žil -li by někdy na úsvitu germánských dějin, stal by se zřejmě vévodou či králem, žil -li by někde v dálce na východě, přikvačil by do Evropy jako vůdce mongolských hord - asi na malém, klidném, ale bystrém koni. Byl totiž vůdcem, samozřejmě v dobrém slova smyslu, člověkem politiky, člověkem ideálu.
Popravdě se mi zdá, že ani nic lidskéhu mu nebylo cizí, ale jen sloužilo-li to jemu a jeho politice. Byl tedy obdivuhodným prezidentem, s nímž jsou dodnes poměřování jeho nástupci. Stal se ikonou československé 1. republiky.
Ovšem jeho synem bych být nechtěl. Natož manželkou ( což naštěstí nemůžu být nejen kvůli propasti času). Ale to už jen příběh jiný.
Pokud vás zaujaly mé poznámky, přečtěte si knihu Davida Glocknera a vůbec se netrapte tím, že ji seriozní historici považují za bulvár. Obsahuje totiž ještě mnohé a další, co jsem s ohledem na autory a jejich právo překvapit své čtenáře, raději ani nezmínil.
Žádné komentáře:
Okomentovat