Čest a vzpomínka kardinálovi, věnec buřtů prezidentovi

Zítra bude v katedrále sv. Víta ( Václava a Vojtěcha ) v Praze pohřben Miloslav kardinál Vlk, emeritní arcibiskup pražský a kdysi biskup budějovický. Významná osobnost katolické církve. Člověk - přímý, možná trochu svárlivý, skutečný. Muž, který prošel lecjakým strádáním a utrpením, bezpochyby dělal chyby a bezpochyby udělal i mnoho dobrého. Také nestrádal nedostatkem lásky, ani radosti.

Na svém "facebooku" jsem sdílel několik zpráv o jeho nemoci i úmrtí, dojala mě pravděpodobně poslední fotka z nemocničního lůžka :

Zdá se mi totiž, že "i zde" má pan kardinál věci "pod kontrolou", protože se nebojí smrti, neboť jeho víra je silná a ví, kam jde. Nevím, jaké bylo jeho poslední utrpení, média zmiňovala , že  tváří v tvář smrti byl statečný. A proč by ne, vždyť byl kardinál, namítnete. Byli jiní, mocní, silní , slavní a v té samé situaci je zlomil strach, bázeň, bolest, pochybnosti. Nikoliv, zřejmě, Otce kardinála.

Pan kardinál byl bezpochyby i osobností politickou. Musím přiznat, že jsem ne vždy souhlasil s tím, co říkal. Občas mně připadal ( jako arcibiskup ) až moc "politický". Jako emeritní arcibiskup se mi zdál mnohem více uvolněný a nakonec jsem i já ( a to je přesně to, co jsem původně nechtěl psát) měl možnost ( měl bych napsat díky Panně Marii Klatovské) se s ním setkat, popovídat si s ním a poznat, že je to milý, inteligentní, příjemný člověk.

Svým vnoučatům, dočkám-li se jich,  se budu chlubit tím, že jsme se potkali ( a tak je to správné) :

Bylo mně opravdu ctí, pane kardinále.

Ale proč píšu tento blog, když se nechci "přiživovat na slávě a velikosti kardinálově?"

Důvod je prostý : český prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že na pohřeb kardinála Vlka nepůjde, byl by prý pokrytec. Pánové se neměli rádi. Prezident pošle věnec. Vztahu "prezident-kardinál" věnec stačí. OK. respektuji rozhodnutí muže-prezidenta. Nerozumím však tomu, proč své rozhodnutí komentuje zlými poznámkami na adresu svého zemřelého (zřejmě) "nepřítele" ( ještě nepohřbeného). 

Prezident říká ( ECHO 21 ), že vztahu "institucí" prezident-kardinál věnec stačí. Je to zvláštní lekce etiky a diplomacie, řekl bych.  

Možná pak příště, až nás prezident navštíví, bude vztahu "institucí prezident-občan" stačit jiný věnec - třeba buřtů. Nemusíme se ani potkat, stačí jej doručit. Jistě budeme vědět kam.

Pokud se "pánové skutečně něměli rádi", pak je "věncová aférka" posledním vítězstvím pana kardinála v pomyslném souboji s prezidentem.

Miroslav Herold a "Neznámý sv. Jan Nepomucký."

Máme drobné problémy s www stránkami, dovolte mi proto, abych na další přednášku organizovanou zapsaným spolkem Bartolomeo pozval prostřednictvím svého blogu :

Zapsaný spolek

BARTOLOMEO

ve spolupráci s Městskou knihovnou Klatovy

a z.s. Klatovské katakomby

Vás zvou na přednášku, kterou přednese pan

P. Mgr. Miroslav Herold, Lic., SJ

s názvem

Neznámý sv. Jan Nepomucký

v pátek 7.4.2017 v 17:00

ve společenském sále Městské knihovny Klatovy

Anotace :

Zdálo by se, že k poznání barokní úcty, vzdávané sv. Janu Nepomuckému, nelze nic nového dodat. Práce na doktorské tezi o nepomucenské úctě před světcovou kanonizací (1729) přivedla autora přednášky k jinému mínění. Objevů a nových informací je spousta. Ať už se týkají dobových představ o osobě sv. Jana nebo našeho povědomí o tom, jakých podob svatojánská úcta tehdy nabývala, na jakých důvodech a příčinách stála, jak dalece se rozšířila, kde budila odpor a kde naopak nadšené přijetí. Posluchači se mohou těšit na panoramatický rozhled po svatojánském světě.

O přednášejícím :

P. Mgr. Miroslav Herold, Lic., SJ

Přestože je Miroslav Herold v Klatovech častým a vítaným hostem, důvěrně známým klatovskému publiku, připomeňme si, co o něm ( a s jeho souhlasem) uvádějí stránky www.katakomby.cz:  

Narodil se 10. dubna 1978 v Praze, kde v letech 1992 - 1996 vystudoval Arcibiskupské gymnázium. 14. srpna 1996 vstoupil do řádu Tovaryšstva Ježíšova, v němž byl 25. března 2006 vysvěcen na kněze.

Základní studia v přípravě ke kněžství absolvoval na Teologické fakultě Trnavské univerzity v Bratislavě (filosofie, 1998 - 2000), na Teologické fakultě Řehořovy papežské univerzity v Římě (Pontificia Universita Gregoriana, bakalaureát z teologie, 2002 - 2005) a na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (završení teologických studií magisterským titulem, 2005 - 2006). Následně se specializoval v Římě ve studijním oboru dějin umění, ve kterém získal titul bakaláře, a dále v oboru církevních dějin, v němž dosáhl titulu licenciátního (Pontificia Universita Gregoriana, Facolta della Storia della Chiesa e dei Beni Culturali, 2006 - 2010).

Tématem diplomové práce v rámci teologických studií byl Svatojánský dotazník z r. 1715. Tato práce je zaměřena na výzkum kultu sv. Jana Nepomuckého před mučedníkovým blahořečením, tedy do r. 1721. V nepomucenském tematickém okruhu se pohybuje i několik dalších Heroldových publikačních počinů, článků a italské vědecko - populární monografie San Giovanni Nepomuceno il custode dei segreti (Editrice Velar, Gorle (Italia), 2009), sepsané v tvůrčí spolupráci italského jezuity Francesca Occhetty.

Licenciátní práce z církevních dějin nese název La venerazione di santa Paolina, patrona di Olomouc. Un caso concreto del culto di corpi santi catacombali (prezentováno v Římě v únoru 2010). Jedná se o obsáhlejší ponoření do tématiky tzv. posvátných těl, relikvií domnělých mučedníků, přenášených z římských katakomb do kostelů a kaplí katolické církve a vystavovaných veřejné úctě. Fenomén je studován nejprve obecně a poté konkrétněji v prostředí českých zemí v barokním období, ještě konkrétněji v kolejích české provincie jezuitského řádu a nejpodrobněji na příkladu kultu sv. Pavlíny, barokní patronky Olomouce.

Heroldův historicko - umělecký zájem se soustředí na konfesionalizaci a barok v Evropě, na ideové, náboženské, sociální, ekonomické, politické i umělecké aspekty těchto fenoménů. Zvláštní důraz je přitom kladen na dějiny katolické církve, z kulturně - geografických okruhů pak na střední Evropu a země Koruny české zvlášť. Na tomto poli zmiňme autorovu spolupráci na přípravě mapového materiálu pro církevní sekci nového historického atlasu České republiky, jehož publikování lze předpokládat na rok 2011.

Dalším z preferovaných témat je jezuitský řád, zvláště tzv. staré Tovaryšstvo (1540 - 1773). Kromě menších článků a přednášek autor nabídl k tomuto tématu také obsáhlejší zpracování dějin a umělecké koncepce bývalého jezuitského kostela v Klatovech, a to formou přednášky a publikovaného článku v rámci prvního ročníku sympozií Barokní jezuitské Klatovy (duben 2007). Dějinám klatovské koleje Tovaryšstva Ježíšova (1636 - 1773) se věnuje i nadále rozsáhlou badatelskou činností uskutečňovanou v Římském archivu Tovaryšstva Ježíšova a v českých archivech a knihovnách.

Závěrem lze ještě uvést Heroldovu spolupráci s režisérem Otakárem Maria Schmidtem na duchovně - historicko - popularizačních dokumentech vytvořených pro Českou televizi (Nejsme andělé, jen děláme jejich práci (2006), Nejznámější Čech - Jan Nepomucký (2007), Svatý Vojtěch - první český Evropan (2009)).