Zítra bude v katedrále sv. Víta ( Václava a Vojtěcha ) v Praze pohřben Miloslav kardinál Vlk, emeritní arcibiskup pražský a kdysi biskup budějovický. Významná osobnost katolické církve. Člověk - přímý, možná trochu svárlivý, skutečný. Muž, který prošel lecjakým strádáním a utrpením, bezpochyby dělal chyby a bezpochyby udělal i mnoho dobrého. Také nestrádal nedostatkem lásky, ani radosti.
Na svém "facebooku" jsem sdílel několik zpráv o jeho nemoci i úmrtí, dojala mě pravděpodobně poslední fotka z nemocničního lůžka :
Zdá se mi totiž, že "i zde" má pan kardinál věci "pod kontrolou", protože se nebojí smrti, neboť jeho víra je silná a ví, kam jde. Nevím, jaké bylo jeho poslední utrpení, média zmiňovala , že tváří v tvář smrti byl statečný. A proč by ne, vždyť byl kardinál, namítnete. Byli jiní, mocní, silní , slavní a v té samé situaci je zlomil strach, bázeň, bolest, pochybnosti. Nikoliv, zřejmě, Otce kardinála.
Pan kardinál byl bezpochyby i osobností politickou. Musím přiznat, že jsem ne vždy souhlasil s tím, co říkal. Občas mně připadal ( jako arcibiskup ) až moc "politický". Jako emeritní arcibiskup se mi zdál mnohem více uvolněný a nakonec jsem i já ( a to je přesně to, co jsem původně nechtěl psát) měl možnost ( měl bych napsat díky Panně Marii Klatovské) se s ním setkat, popovídat si s ním a poznat, že je to milý, inteligentní, příjemný člověk.
Svým vnoučatům, dočkám-li se jich, se budu chlubit tím, že jsme se potkali ( a tak je to správné) :
Bylo mně opravdu ctí, pane kardinále.
Ale proč píšu tento blog, když se nechci "přiživovat na slávě a velikosti kardinálově?"
Důvod je prostý : český prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že na pohřeb kardinála Vlka nepůjde, byl by prý pokrytec. Pánové se neměli rádi. Prezident pošle věnec. Vztahu "prezident-kardinál" věnec stačí. OK. respektuji rozhodnutí muže-prezidenta. Nerozumím však tomu, proč své rozhodnutí komentuje zlými poznámkami na adresu svého zemřelého (zřejmě) "nepřítele" ( ještě nepohřbeného).
Prezident říká ( ECHO 21 ), že vztahu "institucí" prezident-kardinál věnec stačí. Je to zvláštní lekce etiky a diplomacie, řekl bych.
Možná pak příště, až nás prezident navštíví, bude vztahu "institucí prezident-občan" stačit jiný věnec - třeba buřtů. Nemusíme se ani potkat, stačí jej doručit. Jistě budeme vědět kam.
Pokud se "pánové skutečně něměli rádi", pak je "věncová aférka" posledním vítězstvím pana kardinála v pomyslném souboji s prezidentem.
Žádné komentáře:
Okomentovat