Nevím, jestli je to správné "heslo" či název krátké poznámky, ale jiné lepší mě nenapadlo.
Na rozdíl od mnoha jiných, jsem měl oba Bushe rád, mohu-li to takto říci. Starší George Bush ( HW) https://cs.wikipedia.org/wiki/George_H._W._Bush byl prezidentem ve chvíli, kdy se "to u nás měnilo", navštívil Prahu ( a to byla událost!) a krásně mluvil anglicky (americky?), což jsme mohli s Janou posoudit díky novému satelitu, který jsme si tehdy pořídili a který nám pomyslně otevřel svět. Vyhrál první válku v Iráku ( ale zastavil svá vojska a nešel dobýt Bagdád) a protože ve volbách slíbil nezvýšit daně ( "read my lips, no new taxes), ale slib nedodržel, prohrál svoje znovuzvolení s Billem Clintonem. Možná by svět byl jiný, pokud by George H.W. Bush vyhrál.
Mladší Bush - George W. Bush ( https://cs.wikipedia.org/wiki/George_W._Bush) byl prezidentem 9.11.2001 - tj. v den, kdy muslimští teroristé zaútočili na Ameriku. I on vyhrál válku, zničil Sadáma Husajna, v mnohém ohledu prosadil dominanci USA. Dokázal obhájit svůj prezidentský post, ale znepřátelil si "multikulti" nejen z Ameriky, ale z celého světa. Média mu nebyla nakloněna a ve chvíli, kdy jej nahradil Barack Obama, "slintala blahem." A nejen ona ... kdo si dnes vzpomene na tu trapnost, kdy nový US prezident Obama dostal Nobelovu cenu míru, aniž by byl býval cokoliv významného kdy pro mír udělal ?
Krátký text ale nepíšu proto, že bych chtěl připomínat oba Bushe, nýbrž kvůli obrázku, na němž oba jsou ... otec a syn .... George Bush. Časy se mění! Oba Bushové jsou nyní "mimo politiku, zapracoval na nich čas." Nic to ale nemění na respektu, který k nim můžeme mít. Nicméně obrázek je naléhavavou výzvou - čas letí, proč jej marnit zbytečnostmi!
Žijme tak, jako bychom měli žít navěky! Žijme tak, jako bychom měli umřít zítra! Duch se možná nevzdává, ale v tomto materiálním světě "komunikuje" prostřednictvím těla. To podléhá zkáze .. není tedy proč a nač čekat, je třeba žít ( ne na plné "pecky", ale naplno), je třeba milovat, doufat, s pokorou pracovat, sdílet své sny a přání a přát jiným ... čas letí, to, co dokážeme ( fyzicky) dnes, nemusíme dokázat zítra. A i kdybychom stále ještě "mohli", nemusíme už mít tu příležitost učinit tak ... i to je součástí lidského osudu.
Žádné komentáře:
Okomentovat