Územní studie - město Klatovy

Vážení čtenáři Zpravodaje,

ve svém prosincovém příspěvku jsem slíbil, že svůj první text v roce 2019 budu věnovat územnímu plánu respektive, územním studiím.  Již více než rok totiž architektonické týmy připravují územní studie, které se týkají (zejména) veřejných prostor našeho města. Studie jsou vedeny dobrou snahou ujasnit si souvislosti urbanistického vývoje a rozvoje města. Snažíme se o postupu prací (počínaje analýzami, pokračujíce přes koncept a finální návrh) informovat klatovskou veřejnost, a to publikováním dokumentů a zpráv na webu města (ale též na facebooku – to pro ty „mladší“, kteří tuto sociální síť zřejmě více využívají) a též veřejným projednáváním studií. Ve středu 9. 1. 2019 se například uskutečnilo již třetí takové veřejné jednání. Máme snahu informovat vás o celém procesu úplně.

Mrzí mě, že se nám, asi někdy i kvůli vlastním chybám a opominutím, ale nedaří „komunikovat“ tuto otázku stoprocentně. Možná k tomu přispívá i to, že není jednoduché se v problematice „orientovat“. Požadavky na územní studie (jejich tvorbu, využití) jsou definovány ve stavebním zákoně a v dalších metodikách (např. ministerstva pro místní rozvoj). Odborný jazyk, terminologie, těchto dokumentů je oříškem někdy i pro samotné architekty. Přesto nebo právě proto mně dovolte učinit několik poznámek ke „klatovskému pojetí“ územních studií.  

 1)      Co (vlastně) územní studie je a jaký je její vztah k územnímu plánu?
Náš územní plán předpokládá, že postupně bude zpracováno celkem 26 územních studií. Ty mají „konkretizovat“ územní plán, mají ověřit možnosti a podmínky změn v území a budou tudíž sloužit jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Mají svým způsobem říci, jak bychom si jako město přáli, aby se dané území rozvíjelo. Územní studie jsou součástí územně plánovací dokumentace, ale pozor (!), jsou tzv. „měkkým nástrojem“, jak architekti někdy říkají. Existuje zásadní rozdíl mezi územním plánem a územní studií. Územní plán je „nedotknutelný“, závazný, systém jeho tvorby a změny je definován zákonem. Proces je zákonem přesně popsán. Územní studie „nedotknutelná“ není. Je-li zapsána do evidence, nelze ji (a to, co obsahuje) opominout. Lze však navrhnout jiné řešení, které je rovnocenné či lepší než územní studie a dosáhnout tak vlastně její změny. To, že je nové řešení rovnocenné či lepší než řešení, které obsahuje územní studie, musí pak úřad územního plánování uvést a prokázat ve zdůvodnění svého rozhodnutí.

V této chvíli pracujeme na metodice, která bude přehledně a jasně říkat, jakým způsobem bude stavební úřad s územními studiemi pracovat, jakým způsobem budou jejich případné změny iniciovány, projednány a zapsány.  Aby občané a investoři měli jistotu, že územní studie nebude překážkou, nýbrž „pomůckou“ pro rozhodování se – občanů i města (samosprávy i úřadu). 

2)      Jakým způsobem se územní studie pořizují?
Pořizovatelem územní studie je úřad územního plánování (u nás tedy odbor výstavby a územního plánování). Nicméně žádoucí je aktivní role samosprávy (města). V Klatovech bylo podnětem k pořízení studií schválení územního plánu, který jejich pořízení předepsal. Podnět však může dát i občan či investor. Město Klatovy bude v takovém případě postupovat tak, že podnět projedná nejprve „komise výstavby“ (její správný a úplný název je delší). Ta spolu s architektem města doporučí další postup radě města. Po projednání v radě města určený zastupitel (pro územní plán) požádá úřad územního plánování, aby územní studii pořídil. V součinnosti bude konkretizováno zadání územní studie. Jakmile bude územní studie hotova, bude opět projednána obdobným způsobem – v „komisi výstavby“, v radě města, v zastupitelstvu města. Teprve poté bude územní studie zapsána do územně plánovací evidence („řečeno úředně přesně“: bude vložena do evidence územně plánovací činnosti). 

3)      Kdo může územní studii vyhotovit?
Zpracování územní studie patří mezi tzv. vybrané činnosti ve výstavbě. Ty mohou vykonávat jen fyzické osoby, jež mají oprávnění k jejímu výkonu. Stručně tedy: architekti s autorizací v oboru architektura, územní plánování nebo krajinářská architektura, nebo architekti s autorizací se všeobecnou působností. I tuto skutečnost jsme museli respektovat při zadání našich územních studií, které jsou nyní před dokončením a budeme ji samozřejmě respektovat i v budoucnosti. 

4)      Na co nechceme zapomenout, je-li územní studie již vložena do územně plánovací činnosti?
 x) Aby byla řádně zveřejněna: V písemné podobě bude vždy k dispozici na úřadu územního plánování a na odboru rozvoje města. Bude však k dispozici i možnost dálkového přístupu (prostřednictvím internetu). Např. od 19. 12. 2018 jsou tak na webu města k dispozici návrhy územních studií města, které nyní připravujeme.

x) Aby byla aktuální:  Dojde-li, například, k vyhlášení nového záplavového území, s čímž původní studie nepočítala, musí se studie změnit.

x) Aby byly možné její racionální změny: Studie musí být pomocníkem, vodítkem. Je-li to potřeba, musí být možné efektivně studii (celou či část) upravit. Samozřejmě při respektování určitých pravidel a postupů. Ty bychom chtěli vtělit do dokumentu, který vzniká i na základě zkušeností, který nyní při přípravě současných územních studií děláme. I s tímto dokumentem vás rádi seznámíme, aby bylo jasné a zřejmé „kdo, co, kdy, kde, jak a proč“.

Všechna „aby“ mají jeden jediný smysl: vytvořit v oblasti územního plánování přehledný systém, dát šanci občanům orientovat se ve věci a úřadu dát určité „mantinely“ rozhodování.Poznámka závěrem? To, že územní studie cosi obsahuje, například informaci, že v určitém místě by bylo možné a vhodné zřídit parkovací dům, neznamená, že se „druhý den staví“. Pokud studie v nějaké části města uvažuje o jiném, než současném rozvržení prostorů a zejména komunikací a jejich napojení, opět to neznamená žádné „bourání, ani vyvlastňování“. Studie jen říká, jak bychom mohli postupovat, bude-li z iniciativy občanů, investorů, ale i města zájem dané území změnit. Pokud bude souhlas a spokojenost se současným stavem, studie „na změnu“ automaticky „netlačí“. A zcela na závěr – sympatické na studiích, které nyní připravují architektonické týmy, je i to, že logicky berou v úvahu i hledisko času: např. dokud nebude vybudován jihovýchodní obchvat města, není možné uvažovat o změně Plzeňské ulice. Bude-li hotový, je více než vhodné tuto velmi širokou komunikaci, která město pomyslně „rozděluje“, přeměnit, postupnými kroky, v komunikaci jinou, město spojující (s možností dodatečného parkování, zeleně atd.).

Přeji Vám hezký den.

 Václav Chroust