Krajské volby : legrace ? Co jsem si poznamenal do mobilu.

Měl jsem za to, že už není co ke krajským volbám dodat. Mýlil jsem se. Přesvědčil mě nejlepší předvolební spot, který by asi v Americe urazil kdekoho :

http://www.cum.sk/v/ywCl/nejlepsi-volebni-spot-jaky-znam

Český smysl pro humor je prima, občas na hranici, občas za ní, ale uvolňuje. Nesmíme se "vidět" až tak důležitě, že ?

A proto se na mě nezlobte, že ke dvěma předvolebním blogům, které jsem dosud napsal,  přidám ještě jeden třetí :   vznikl s pomocí mého mobilu s fotoaparátem ( díky Nokii). Fotil jsem různé převolební agitky, které mě zaujaly. Mám jich spoustu, téměř za všechny strany, které v Plzeňském kraji kandidují. Vybral jsem jich "několik."

1) Ve volbách je třeba slibovat. Tuto disciplinu u nás vyhrála sociální demokracie. Nevěříte ? 

Co vše si lidé zaslouží a co by měli mít zdarma neví zřejmě ani pan Sobotka, nicméně jeho volební poradci mají jasno. Netuším, zda pan Sobotka kandiduje v krajských volbách, pan Bernard určitě ano. V disciplině "zneužijme svého předsedu" socialisté získali skvělé druhé místo !

2) Ačkoliv budeme volit v krajských volbách, vypadá to jakoby "to byly volby ceslostátní."

Zde nás o tom přesvědčuje pan Babiš ( asi také nekandiduje ...). Nicméně je to značka "makáme, nekecáme" , tak proč ji nevyužít. Pan Babiš zároveň získává pomyslné první místo, jak jsem již uvedl, v disciplině "využijme/zneužijme svého předsedu."

"Slogan je to perfektní", jen je trochu nemilé, že nedal spát panu Pospíšilovi, ten na něj odpověděl článkem :

Sympatické na článku je zejméa to, že se populární exministr spravedlnosti věnuje "problematice kraje", jak sám titulek napovídá. Nebo se mýlím ?

 3) V disciplině "je nám jedno, o jaké volby jde" bez konkurence vyhrála TOP 09 a pan doktor Pospíšil. Jakkoliv respektuji jeho politické úspěchy a přeji mu i další, se sloganem :

asi moc lidí nepřesvědčí. Silou rozumu měli volební mágové strany vybrat jiné heslo, anebo se mýlím ? Na druhou stranu - příští rok budou další volby, pak další ... možná jde jen o pokus zefektivnit předvolební výdaje. Tento plakát, pokud zbyde, se bude hodit příští rok i napřesrok ..

4) Ačkoliv to zatím "nevypadá", přeci jen se politici pustili i do praktických témat. Například pan Baxa si povšiml problému s EET :

Jen doufám, že EET lidi z venkova nevyžene a že by skončily hospody ? Kdysi se říkalo, že vláda, která zdraží pivo, padne. To už dnes neplatí. Vláda pivo nezdražuje, ani nemůže ... s "těma hospodama je to ale opravdu risk." No uvidíme. 

5) Dokonce ani krajská témata se neztratila. Pan doktor Pospíšil, který kandiduje z posledního 50. místa kandidátky své strany, ale v novinách je "skoro pořád", to vzal docela zostra. Co na to asi říká pan hejtman Šlajs ? 

6) Ke každým volbám patří nějaká aféra. Tentokráte, vlastně dnes, ji Deník (a jeho dopisovatelé) vytáhli na lídra ANO Bude líp pana Zemana :

Možná to je odpověď na jeho ostrá slova o tom, že nenechá prošustrovat ani korunu:

Možná to ale neřekl pan Zeman, ale pan Babiš .. ?  Možná to Deník ještě napraví. Pozor -  nekritizuji Deník:  hlídat politiky, aby "neuhnuli", má v popisu své práce. Jen se mi líbí "souvislosti a souvztažnosti." Panu Zemanovi asi méně, přeci jen : je to "aférka těsně před volbami." ( Ale asi může být klidný, voličům to bude jedno).

7) Ale trochu vážněji. V krajských volbách jde o kraj. Jak si "stojí", naznačují následující čísla :

Podle kvality života jsme někde uprostřed. Saldo příjmů a výdajů je pro nás příznivé. Naši zastupitelé neutráceli více, než získali. Trochu to kazí pohled na investice (kapitálové výdaje) : nic moc v porovnání s ostatními. Rozumné investice určují budoucnost ... ale to slovo rozumné je klíčem. Samotné číslo "kolik jsme utratili," nakonec nic neříká. Proto by se budoucí zastupitelé měli ptát právě na to "rozumné" - že ? 

8) A nakonec "úplně vážně." V minulém blogu jsem zmínil kamaráda, který si ze mě trochu utahoval. Nezmínil jsem ještě jednu jeho poznámku : " Ale vždyť v těch krajských volbách o nic nejde.." Právě, že jde! Nevěříte ? Pak se podívejte na to, jak velkým rozpočtem krajští zastupitelé disponují :

Témeř čyři miliardy daňových příjmů, sto devadesát miliónů nedaňových příjmů a přes šest miliard dotací. Přestože v dotacích jsou skryty četné "transferové dotace", mohu-li použít tento termín, nejde o zanedbatelné částky. Anebo se mýlím ?

Krasjkým voličům bych popřál : Přeji Vám hezký den, dobře volte, dobře zvolte.

Krajské volby: Opravdu víte, jak se vypočte, kolik mandátů strany získají ? Fungují preferenční hlasy ?

Místo úvodu :

Jeden můj bývalý spolužák si „povšiml“, že zakrátko proběhnou krajské volby a dokonce i toho, že „kandiduji na pěkném 25. místě za ODS“ – to řekl se "šibalským"  úsměvem. Pobavilo mě to.  Pominul jsem jeho drobnou jízlivost a vysvětlil mu, že  kandiduji, abych podpořil ODS, je-li to v mých silách, a program, který reprezentuje. Že mě potěší,  když bude, třeba kvůli mně, volit ODS a mně dá svůj preferenční hlas. Kamaráda zaujalo i to, že za TOP 09 kandiduje na 50. místě pan JUDr. Jiří Pospíšil a položil mně dvě, musím uznat, zajímavé, zdánlivě lehké otázky :

1) Jak se počítají mandáty pro politické strany v krajských volbách ? Jak je možné, že v minulých krajských volbách vítězná  ODS  ( 44.160 hlasů, 26,48%) získala stejně mandátů – tj. 15 – jako druhá sociální demokracie ( 41.519 hlasů, 24,89%) ?

2)    Jak se „zhodnotí“ preferenční hlasy, které dáváme kandidátům, které máme „raději“ ? A opět svoji otázku doplnil příkladem : na kandidátce ODS získala mandát ( stala se zastupitelkou) paní Věra Rubáková, která obdržela 653 preferenčních hlasů, naopak nezískal mandát ( nestal se zastupitelem) pan Petr Mottl, který obdržel 1.180 preferenčních hlasů.

Požádal mě o stručné vysvětlení, bez „zbytečných odkazů, proč co a jak a kde to co a jak je napsáno.“ Takže „bez odkazů“ :

1)    Jak strany získávají mandáty ?

Volby skončily, jsou spočítány hlasy pro všechny strany a vše je OK, nikdo nic „nereklamuje“. Mandáty pro strany se přidělují v tzv. skrutiniu, do něhož postupují všechny strany ( politická hnutí, koalice ), které získaly alespoň 5% z celkového počtu platných hlasů v kraji.

Protože výsledky voleb ( platné hlasy) v roce 2012 byly takové, jak je popisuje následující tabulka ( zdroj : www.volby.cz) :

postoupily do skrutinia pouze Občanská demokratická strana, Česká strana sociálně demokratická, Komunistická strana Čech a Moravy a TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj. Jen tyto čtyři subjekty překonaly 5% hranici, jak vyžaduje zákon.

U těchto stran ( tj. těch, které postoupily do skrutinia) se následně vypočítají tzv. podíly. Postupně se dělí počet stranou získaných platných hlasů čísly 1,42 poté 2, poté 3, poté 4 atd. až se „vyčerpá počet kandidátů na kandidátce“. Vznikne tak, za každou stranu, číselná řada – viz tabulka :

( Pro zjednodušení uvádím jen prvních dvacet položek každé číselné řady, řada je ( pro přehlednost) uspořádána jako sloupec čísel, první číslo 31.099 vznikne tak, že 44.160 dělím 1,42 = 31.099)

Z takto vytvořené matice čísel se vybere prvních 45 nejvyšších, protože zastupitelstvo Plzeňského kraje má 45 členů. Prvních 45 nejvyšších (nebo chcete-li největších) podílů  jsem pro názornost podbarvil modře. Každá „modře podbarvená pozice“ znamená jeden mandát pro konkrétní stranu.  

Tento způsob výpočtu podílů=mandátů dává  odpověď na otázku, proč 44 tis. hlasů pro ODS znamenalo 15 mandátů stejně jako 41 tis. hlasů pro sociální demokracii. Stručná odpověď zní : právě popsaným způsobem výpočtu.

Jen pro připomenutí přikládám tabulku rozdělení mandátů v krajských volbách 2012:

Nyní již víte, jak se mandáty počítají, můžete přepočítat, zda je "tabulka správná". Zajímavé je podívat se i na uvedená procenta a srovnat je s procenty uvedenými v předchozí tabulce obsahující výsledky voleb.

2) Preferenční hlasy a jejich vliv na získání mandátů.

Postupem popsaným v přechozím bodu jsme zjistili, že ODS získala v krajských volbách 15 mandátů.  Zbývá odpovědět na otázku, kdo (který konkrétní kandidát) tyto mandáty získá. 

Zákon říká, že v rámci politických stran mandáty připadnou kandidátům tak, jak jsou uvedeni na  hlasovacím lístku – tj. v pořadí uvedeném na hlasovacím lístku. 

Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních (preferenčních) hlasů, který činí nejméně 5% z celkového počtu hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu v rámci kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátu. Pokud je takových kandidátů více, pak jsou seřazeni (sestupně) podle počtu získaných preferenčních hlasů a ti z nich, kteří se „vejdou“ do počtu mandátů získaných stranou, získají i mandáty.

Tedy konkrétně na příkladu ODS v roce 2012 :

ODS získala 44.160 hlasů, z toho 5% činí 2.208 hlasů. Všichni kandidáti, kteří získali více než 2.208 hlasů, jsou tedy v pozici „přednostní“ a jsou jim přednostně přiděleny mandáty, byli to :

 -        Jiří Pospíšil                             18.501 hlas,

-         Martin Baxa                             5.183 hlasy,

-         Rudolf Salvetr                          3.262 hlasy,

-        Vladislav Vilímec                     3.131 hlas,

-        Jiří Šnebergr                             3.006 hlasů,

-        Marcela Krejsová                     2.373 hlasy,

tedy celkem 6 kandidátů , kteří získali své mandáty díky počtu svých preferenčních hlasů. 

ODS jako celek však získala celkem 15 mandátů, proto tuto „preferenční“ šestici doplnilo v krajském zastupitelstvu dalších 9 kandidátů, tentokráte však seřazených podle toho, jak byli „nasazeni“ na hlasovacím lístku ( kandidátní listině). 

Nyní je zřejmé, proč „neuspěl“ Petr Mottl, starosta Sušice, na kterého se mě ptal můj kamarád. Petr Mottl obdržel 1.180 hlasů,  v počtu preferenčních hlasů byl na 8. pořadí  v rámci ODS. „Nasazen“ byl však až na 17. místě kandidátky a proto v souladu se zákonem získali mandáty jiní.

Závěr ?

To první, oč stranám jde, je získat maximální počet hlasů a tudíž i mandátů. To je logické, byť propočet mandátů ve vztahu k počtu získaných hlasů  až tak „úplně logický“, jak je vidno, není. Ale je v souladu se zákonem, všechny strany i všichni kandidáti  jdou do voleb s vědomím toho, že tomu tak je a je to fér.

Preferenční hlasy ? Zde je to složitější : platí závěr, že „všichni ví, do čeho jdou“, tím myslím kandidáty. Ví to však všichni voliči ? S malým pousmáním říkám, že ti, kdo si přečtou tento příspěvek na blogu, to už vědět budou …

U větších stran podle mého názoru preferenční hlasy "nefungují". Přes onu pětiprocentní hranici ( v rámci strany) se dostanou jen mediálně dobře známí kandidáti.  Ty zpravidla strana ale stejně nasazuje do čela kandidátek. Výjimky, jakou je letos Jiří Pospíšil, který kandiduje z „posledního místa“ kandidátky TOP 09, ale veškerá propagace strany s ním de facto počítá jako s leadrem kandidátky, čímž nechci urazit formálního leadra Richarda Piknera, jen potvrzují pravidlo. Kandidáti "mediálně neznámí" tedy v komunálních volbách těžko "přeskočí dopředu" na pozici znamenající získání mandátu. Volič, který v této chvíli říká, že vše za něj "rozhodla strana", by se měl zajímat (v budoucnu) více o způsob tvorby kandidátky své strany.

U menších stran, paradoxně, může být snazší onu pětiprocentní hranici překročit a tudíž v rámci kandidátky přeskočit dopředu a tím trochu pozlobit ty, kteří ve straně rozhodovali o tom, kdo a jak bude „nasazen na kandidátku.“  Menší strany ovšem bojují s jiným pětiprocentním limitem –i ten jsem již zmínil - totiž aby se vůbec do skrutinia dostaly.

Přesto všechno : stojí za to jít k volbám, volit a pak se zájmem sledovat, „jak do všechno dopadlo.“ Nebo ne ?

Přeji Vám hezký den.

Krajské volby 2016 - Plzeňský kraj

Vážené dámy, vážení pánové, přátelé,

dovolte mi, abych dnešní příspěvek věnoval politickému tématu.

I v letošních krajských volbách podporuji ODS. Tentokráte z 25. místa její kandidátky.

http://www.pravykraj.cz/vaclav-chroust-ods-2016

Budu rád, když se rozhodnete ODS volit. Věřím, že nabízí praktický a racionální program pro náš kraj. http://www.pravykraj.cz/

Věřím, že na své kandidátce nabízí slušné a kompetentní lidi. Lidi, kteří jsou ochotni a připraveni pro svůj kraj pracovat. Lidi, pro které je jejich úkol a vize důležitější, než jejich „postavení.“ http://www.pravykraj.cz/kandidati-ods-plzen-2016

Potěší mě, když – volíte-li ODS – dáte svůj preferenční hlas i mně.  Ještě více mně potěší,  když – chcete-li dát preferenční hlas mně – zvolíte ODS. Tím, pomyslně, splním svůj úkol: podpořit ODS v těchto volbách, které nejsou zdaleka nedůležité.

Věřím, že naše země svou historií, geografickou polohou, mentalitou lidí, kulturou, prostě vším … patří do Evropy, a to Evropy západní.  Že bude vždy ctít evropské hodnoty. Že svoboda, rovnost a volnost, vzájemná solidarita  nám budou nade vše. Že lidská sounáležitost nás povede k tomu, abychom  byli společností, která dává příležitost talentovaným i handicapovaným , mladým i starým, „veselým i smutným.“

I to a nejen to budou muset vzít za své ti, kteří budou zvoleni zastupiteli Plzeňského kraje. Jakkoliv se budou muset starat především o věci praktické, krajské, nesmí zapomínat ani na to, že mají povinnost reprezentovat i názor svých voličů na otázky všeobecné, třeba i celoevropské. Jedině tak splní svůj úkol, ke kterému se chtějí zavázat.

Přeji Vám, abyste uvážlivě volili  a zvolili.

Přeji Vám vše dobré.

Václav Chroust

A to je ta krásná země

Jsou chvíle, a díky Bohu za ně, kdy máme pocit, že naše naše osudy splývají s osudy mnohými, kteří tu byli před námi, a ačkoliv dávno nejsou, ba dokonce jsou zapomenuti, oni, jejich touhy, lásky a nenávisti, jejich "životní chvění"    (možná i "se"),  přesto máme pevný, snad i neochvějný pocit, že - jdeme-li krajinou, kterou milujeme - tu s námi jsou. A přáli bychom si, aby mohli vystoupit ze zapomnění, aby kniha života, která nepomíjí nižádnou vteřinu jejich života, jen je nám zastřena, byla na malý okamžik pro nás otevřena, abychom mohli číst :

... tam na své pouti pozdravujte zemi.

Ach zemi krásnou, zemi milovanou,

kolébku mou i hrob můj, matku mou,

vlasť jedinou i v dědictví mi danou,

šírou tu zemi, zemi jedinou! 

Tak nějak jsme si dnes připadali na krásné vycházce do "blízkého okolí". Proč ty uvozovky ?  Protože někdy je nám právě ono blízké okolí vzdálené. Zkoumáme cizí kraje, mravy, zvyklosti, uchvacuje nás to, čím, jak tušíme, obohatily ony cizí kraje život náš. Ale malinko zapomínáme, že "blízké okolí" je onou "rodnou hroudou", o níž víceméně psali "romantici", která vytvořila i nás.

A proto každá "návštěva blízkého okolí" budiž požehnána. 

Tržek - Zboudovka - Hubenov - Běšiny - Tržek.

Ideální Klatovy - pozvánka na 30.6.2016

Dámy a pánové,

dovolte  mi, abych Vás pozval na přednášku - prezentaci, která se uskuteční ve čtvrtek 30.6.2016 od 18:00 v refektáři jezuitské koleje ( vstup z nádvoří koleje).

Na ní studenti pražské architektury představí své ročníkové práce, úvahy na téma "Ideální Klatovy."  Téměř rok se studenti pod vedením svých učitelů seznamovali s naším městem a jeho zákoutími, aby nám, Klatovanům, nabídli své příspěvky na téma " jak by šlo ideálně Klatovy dotvořit." Vymysleli leccos zajímavého, leccos překvapivého,leccos krásného.

Chcete-li se s jejich prací a jejich učiteli seznámit, přijměte moji pozvánku do jezuitského refektáře, místa, které není běžně pro veřejnost otevřené.

Požádal jsem architektu města Ing. Evu Kovaříkovou o stručnou anotaci přednášky, zde je :

Ideální Klatovy

"Doplnění městské struktury a náprava chyb - semestrální zadání studentů ateliéru  Novotný, Koňáta, Zmek, FA CVUT Praha. Studenti  FA ČVUT ve spolupráci s městem Klatovy vytipovali v zimním semestru 2015 místa, která město potřebuje vyřešit.  Při první návštěvě města a podrobné prohlídce potencionálních lokalit studenti sami nabídku ještě rozšířili o některá, zdánlivě neřešitelná místa." 

Věřím, že se Vám přednáška bude líbit a že bude nejméně tak originální, jako je pozvánka, kterou studenti připravili. Pozvánku přikládám.

Těším se na setkání.

Ing. Václav Chroust

místostarosta

Klatovy - Lubský les - proslov na pietním aktu na památku obětí Heydrichiády

Dámy a pánové,

dovolte mi, abych Vás přivítal na pietním aktu, jímž si každoročně, v polovině června, připomínáme lidské oběti, které byly v průběhu tzv. heydrichiády zavražděny mezi 31.5. a 3.7. na této bývalé vojenské střelnici. Bylo jich 73, byli mezi nimi nejen zralí muži a ženy, ale i lidé mladí, dvě z žen byly dokonce těhotné.  Byli mezi nimi velmi, velmi mladí lidé, i celé rodiny, jež staly obětí msty, nacistické zvůle následující po atentátu na nechvalně proslulého Reinharda Heydricha, SS Gruppenführera a generála policie, který coby zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě během svého krátkého působení téměř zdecimoval český protinacistický odboj.

A právě atentát na tuto nacistickou kreaturu a jeho tzv. „schvalování“, jak nás poučují mladí klatovští badatelé Jan Jirák a Lukáš Kopecký, byly důvodem poprav zde ve Spáleném lese. Badatelé správně uvádějí to, co do svých spisů zanesli ti, kteří se podíleli na zdejších vraždách. Byl však atentát a jeho „schvalování“ tím skutečným důvodem ? Jevově jistě ano, logicky nikoliv : důvod je vždy v nějaké vazbě s příčinou … v jaké vazbě byla smrt lidí popravených zde v Lubském lese se smrtí Heydrichovou ? Jen v časové, v žádné logické, odpovídám, proto všichni ti, co zde byli zavražděni, byli lidé nevinní, byli to mučedníci, jejichž osudy a jména bychom neměli zapomenout, jakkoliv jejich lidské osudy byly různé.

Lidé z „lubského lesa“, dovolíte-li mně toto oslovení, nebyli ve své většině z Klatov. Mnoho z nich bylo z Bernartic, jihočeské obce, jež se dostala „do spárů“ klatovského gestapa, mnozí byli z Písku, Strakonic, Sušice, Věšína, ale i obcí z okolí Klatov,  Plánice … mohl bych přečíst celý seznam obětí, na nikoho bych nechtěl zapomenout.  Dnes mi dovolte připomenout jen některá jména : rodina Viktorova z Věšína, společně s otcem a matkou museli 1.7. zemřít i šestnáctiletý Jiří a devatenáctiletá Marie. Rodina Krzákova z Bernartic, s otcem a matkou byly popraveny i dcery : osmnáctiletá Zdeňka a jednadvacetiletá Jiřina. Rodina Doubkova …  slzy se nám derou do očí a ptáme se proč ?

Hořkost jejich posledních chvil  musela být bezmezná a nevím, kde hledali útěchu, lze-li ji vůbec v takové situaci a na této zemi najít. Maně mi tanou na mysli biblická slova : „Bože můj, bože můj, proč jsi mě opustil ?“

Nemohu nevzpomenout slavný monolog, jež v samém závěru filmu Vyšší princip pronáší zdrcený profesor Málek, zosobněný skvělým Františkem Smolíkem : „ Vaši spolužáci…..byli včera zastřeleni…..pro schvalování atentátu. Z hlediska vyššího principu mravního…..vražda na tyranu není zločinem! Já protestuji tak, jako každý čestný člověk musí protestovat. Protestuji proti vraždě vašich kamarádů. Jejich nevinná…..čistá krev…..ať padne na hlavu jejich vrahů.“

Prof. Málek svá slova, jak film vypráví, pronesl ve dnech, kdy zde v Klatovech gestapo pokračovalo ve své neblahé pomstychtivé činnosti. A já chci věřit, že filmová fikce, má odraz i v realitě tehdejší doby – že byli nejen lidé, kteří našli odvahu a sílu říci cosi obdobného, ale i lidé, kteří to byli schopni vyslechnout a udržet v sobě, nevyzradit slova, která by byla v tehdejší chvíli, pokud by byla vyzrazena, pomyslným polibkem smrti. Že i tehdy, uprostřed zoufalství, úzkosti, ba přímo strachu, byla mezi lidmi jiskra naděje, dotek lásky a pevná víra v to, že navzdory ukrutnému bezpráví, nespravedlnosti, zášti a všemu zlu, jež tehdy prostoupily prostor a čas, ve kterém lidé museli žít, že navzdory tomu všemu je mimo onen prostor a čas živá láska.

Že nakonec tak, jak nás svědci, jejichž slova prostupují časem, učí ( a říkáme jim někdy proroci), dojde každý své spravedlnosti a lásky, jež není svázána omezeností tohoto světa. Protože pokud by tomu tak nebylo, nelze zde najít smysl našich životů.

A proto mi dovolte závěrem, aniž bych komukoliv chtěl cokoliv vnucovat, vybídnout Vás k tiché vzpomínce na ty, kteří zde na tomto místě zaplatili vlastní nevinnou krví … pro mě osobně ta chvilka ticha, ke které Vás vyzývám, začíná slovy : „ Otče náš, jenž jsi na nebesích …“

Svatý Jene z Nepomuku

Jsou dny, které se nezapomínají. Jsou protkány stříbrnými vlákny našich vzpomínek. Proč stříbrnými ? Protože barvy duhy čas přemění ve stříbro starých filmů. 

Takový je  16. květen. Slavíme svatého Jana z Nepomuku, byť umučen byl 19. března. 16. květen mu ale sluší. Je to den, kdy se pro tuto zemi narodil (například) náš syn Petr a my všichni jsme šťastni, že ho máme. Pro "nebe", jak říká "naivní přítel," se narodili jiní : ( například) Giovanni Coppa, kdysi nuncius v České Republice, později kardinál : zemřel 16.5.2016.

Zemřeli však i jiní. Byli solí země, pracovali proto, aby činili dobro.  Milovali a byli milováni. Jakkoliv pochybovali o nesmrtelnosti své duše, žili jakoby neměli nikdy zemřít, jakoby věčnost byla s nimi sama. 

Avšak anděl smrti navštěvuje ty, které on sám vyvolil, nečekaně, očekáván, dle své volby. A my pak přecházíme ze světa do světů s verši, které nám jako slza skanou ze rtů : 

Ne, nenatrháš z nebe hvězd ... abychom končili slovy : Svatý Jene z Nepomuku ...

Anebo se mýlím ?