In nomine patris et filii et spiritus sancti
Dnes jsem čirou náhodou narazil na informaci o tom, že se na hřbitově v Praze Ďáblicích ( příznačné jméno) pokoušejí nalézt ostatky faráře Josefa Toufara. Muže, který byl ubit příslušníky STB ve věznici Valdice ( kde byl, mimochodem, po určitou dobu pohřben Albrecht z Valdštejna, v době, kdy zde nebyla věznice, ale kartouza). Důvodem je snaha blahoslavit tohoto kněze, jenž se stal obětí komunistického teroru. Farář Toufar působil v Čihošti. Při jedné mši se začal "kývat" obyčejný křížek s postavou Spasitele. Vzrušení farníků, pocit, že jde o zázrak, se stalo podnětem pro vyšetřování. Kruté bití, které STB používala jako "metodu", bylo příčinou úmrtí muže, který měl dle všeho dobré srdce a byl skutečným pastýřem svému lidu.
I dnešní wikipedie o jeho kněžském působení píše :
Od roku 1940 působil jako kaplan[1] a od roku 1946 jako farář v Zahrádce na řece Želivce. Svoji pastorační práci pojal jako všestrannou péči o blaho svých farníků - nejen správu duchovní, ale i kulturní, vzdělávací a sociální. Byl v živém kontaktu s obyvateli a pomáhal jim hmotně, organizačně i svým vlivem. Navíc se při posuzování potřebnosti neřídil vyznáním či politickou orientací - měl např. úctu k evangelíkům a pomohl i několika komunistům. Také jeho oblibě mezi farníky lze přičítat, že ve volbách v roce 1947 nezvítězili v Zahrádce komunisté, ale strana lidová. Navzdory mnoha peticím a nesouhlasu obyvatel činili komunisté nátlak na Biskupskou konzistoř v Hradci Králové, až dosáhli 15. dubna 1948 jeho přeložení do Číhošti na Havlíčkobrodsku. V roce 1950 byl nezákonně zatčen a obviněn z vykonstruování Číhošťského zázraku. Tlak Gottwalda na rychlé vyřešení případu přiměl represívní mašinérii nahradit důkazy vynuceným doznáním. Josef Toufar zemřel na následky věznění a krutého zacházení.
In nomine patris et filii et spiritus sancti znamená nejen : "Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého", je to i název hraného dokumentu o tzv. Čihoštském zázraku a faráři Toufarovi.
Je to i můj první pokus o příspěvek do blogu.
Žádné komentáře:
Okomentovat