Tržek - povídání o prostoru a čase

Mnohá malá místa, zdánlivě zapomenutá lidmi i  dějinami, mají to, čemu se říká „genius loci“,  srovnatelné s místy velkými, jimiž šla historie.

Téměř na půli cesty mezi Klatovy a Sušicí, leží  malá ves, o níž se nedočtete v historických knihách, jejíž význam není dán událostmi, které se zde staly.

TRŽEK je dnes, ostatně jako vždycky předtím, malou vsí skrytou v předhůří Šumavy. Viditelný ze Svatoboru či Borku, skrytý pohledu z vrcholů hraničních hor,  rozprostřený na úpatí  Zboudovky ( 732 m) a hory sv. Bartoloměje ( 692 m), je Tržek tichým a malebným místem, kde je radost být.

První zmínkou připomínající existenci Tržku je latinský zápis datovaný rokem 1394, který říká :

„...pan Lev z Malonic dal převorovi a konventu kláštera dominikánů v Klatovech na ošacení bratří tohoto kláštera stálý roční plat čtyři (původně zapsáno tři) kopy grošů od níže jmenovaných poddaných obyvatelů vsi Tržek, totiž 2 kopy gr. od Blahuta, 1 kopu od Vacka a 1 kopu od Ješka, které platí za sebe a za pole, která obdělávají. Řečení bratři budou za života Lva z Malonic z tohoto platu brát 2 kopy grošů, po jeho smrti celý plat 4 kop gr."

Z hloubi času tak vystupují Blahuta, Vacek a Ješek, první známí „ Tržkováci.“

Dalším zábleskem, jež poukazuje na historickou existenci Tržku,  je zpráva o tom, že se v roce 1581 u Tržku poškorpili Adam z Běšin se Sezimou Štěnovským z Kadova, jenž v té době vlastnil Střeziměř a Křištín. Pan Adam a pan Sezima se natolik pohádali, že jejich spor skončil až u soudu v Praze a díky či kvůli nim  jméno TRŽEK  proniklo do historických análů.

TRŽEK byl zřejmě nejprve majetkem malonických zemanů, poté běšinských . Jeden z nich, již zmíněný Adam, Tržek roku 1604 prodal. Komu ? Nevím. Nicméně v polovině 17. století ves patřila jakémusi Franzi Straussovi z Chlistova.

V roce 1651 vystupují z historické anonymity další  osadníci.  Připomínáni jsou Matěj Ježek, poddaný s manželkou a 5 dětmi, Andres Čabrada, poddaný, Jakub Malsa, Matěj Popel, Šimon Svátek, Bartoloměj Píchovec.  Ona jména (s výjimkou Malsy) dodnes ve vesnici zní.

Brzy poté přichází období, v němž jsou osudy Tržku spojeny s Týncem, odkud své dominium řídili hrabata Kolowrat – Krakovští.

Záznamy, doposud nezpracované, se množí – soupisy poddaných, dominikální knihy, matriky, trhové smlouvy etc.

Čas od času vystupují z temnoty věků výjimečné osobnosti – biskup Josef Maria Koudelka například.

A tak Tržek dál žije svoji tichou „historii“.  Lidé přicházejí a odcházejí a místo na mapě planety nevýznamné, se stává významnou součástí jejich osobní historie. 

.. i oi tom jsme si povídali v Tržku dne 20.12.2014