O víkendu jsme konečně navštívili výstavu stručně nazvanou "KUPKA" nebo též František Kupka 1871 - 1957,
kterou připravila Národní galerie a umístila ji do geniálního prostoru Valdštejnské jízdárny. Výstava běží již od 7.9.2018 a skončí již brzo 20.1.2019. Můj blog je tedy i jakousi pomyslnou pozvánkou na ni a zároveň velkým poděkováním institucím a lidem, kteří se na její přípravě a realizaci podíleli. (Třeba si to někdo z nich náhodou přečte a pochvala je ((poprávu)) potěší). Za všechny bych zmínil jen kurátorku výstavy PhDr. Annu Pravdovou, PhD. ( Základní info o výstavě).
Na webovém odkazu, který jsem právě uvedl, najdete vše o výstavě, jejím doprovodném programu ( programech)´, můžete si tak koupit i lístky ...
Oč výstavě a jejím autorům jde, jasně popsali na úvodní webové stránce, cituji:
Výstava představuje dílo Františka Kupky v celé jeho šíři, od raných prací z devadesátých let 19. století až po abstraktní práce z padesátých let 20. století. Díky spolupráci s francouzským partnerem se podařilo sestavit jedinečnou sbírku olejomaleb, prací na papíře, tiskovin a dokumentačních materiálů, která byla na jaře 2018 prezentována v pařížském Grand Palais, v obměněné podobě je nyní v Národní galerii Praha a na jaře 2019 se přesune do helsinského Ateneum Art Museum. Pražská výstava tak vedle děl ze sbírek Národní galerie uvádí četné práce ze sbírky pařížského Centre Pompidou, newyorského Guggenheim Museum nebo vídeňské Albertiny.
Chronologicky koncipovaná výstava je členěna do tematických celků, které umožňují návštěvníkovi sledovat umělcovu cestu od symbolismu k abstrakci, u jejíhož zrodu Kupka stál. Retrospektiva se zaměří na jeho symbolistické malby, první expresionistické portréty, cestu k abstraktnímu umění, barevné vertikály, řeč tvarů a barev, mašinismus i geometrickou abstrakci. Četné práce na papíře představí Kupku jako satirického kreslíře a znamenitého ilustrátora, umělce se zájmem o filozofii, antiku, náboženství i vědu.
A jak se nám líbila ? Přenáramně! Kupka je nejenom "nejdražším českým malířem", ale i myslitelem. Jeho abstrakce nepramení ze zoufalstí "jinak to neumím", nýbrž z filosofické úvahy "jak." Že výsledkem jsou skutečně hluboké obrazy ( a já příliš abstrakci nefandím) je zřejmé na první pohled. Pan František Kupka, výstava ( a s ní všichni, kdo ji "vymysleli a udělali") tak (alespoň u mě) získávají jedničku s hvězdičkou ... a s nadějí na "něco podobného v blízké budoucnosti."
A závěrem pár fotek ( bez blesku se na výstavě fotit smí, což je opět chvályhodné a skvělé).
Žádné komentáře:
Okomentovat