sobota 12. září 2015

Klausen - Ritten - Klobenstein

Po velkém váhání, daném mnoha nepříznivými okolnostmi, jsme se nakonec vypravili na letní dovolenou. Namísto jihu Francie, který voní tymiánem, levandulí a solí vanoucí od moře, jsme se vypravili do Itálie - i ta voní skvěle. Tentokrát do "blízké" Itálie, abychom v případě potřeby byli schopni dojet domů během jedné noci. Je to sice změna, ale protože Itálii milujeme, rozhodli jsme se, že nebudeme litovat a že si Alto Adige aj. užijeme. Proč ne.

Jedeme tentokráte "Janino" autem - také Peugeotem 407, ale jen s obsahem 1,6 lt, 5ti stupňovou převodovkou. Kupodivu si auto vede víc než dobře, v podstatě se rychle přizpůsobilo novému ( a jinému ) rytmu  a užívá si cesty též - ostatně kdy naposledy si vyzkoušelo jet 150 - 170 km v hodině, že ? Nicméně, normálně jedeme poněkud pomaleji a opatrněji a tudíž ani nemáme potíže s dopravními předpisy.

Končí prý prázdniny, alespoň jak říkali na bavorském rádiu. Není se tedy co divit, že dálnice Mnichov Salzburg je přecpaná a že nám navigace doporučila jet přes Ga-Pa či vlastně jen směrem na Ga-Pa. Samotný Garmisch Partenkirchen jsme objeli - velice inteligentně - okolo jezer v blízkosti Mittenwaldu. Vyhnuli jsme se tak další "Stau" - prý klasické - na sjezdu dálnice před Ga-Pa.

Naším dnešním cílem byl Klobenstein, hlavní "vesnice" ( ale to, co tu vidíme, je spíše jakési předměstí Bolzana) oblasti zvané Ritten.

Přemýšlel jsem, co pro Vás, napsat ... v době, kdy je všechno na wikipedii nebo prostě na internetu. Jak lehké to měli naši předkové, když "někam vyrazili". Všechno co viděli, slyšeli, zjistili, bylo nové. Pokud to zapsali do cestovního diáře a ten poté sdíleli se svými blízkými a přáteli, byli za velké cestovatele ... nikdo nevěděl více, než oni napsali. Dnes si můžete "snadno vše vygůglit", proč se tedy složitě rozepisovat. Omezím se na několikm poznámek a postřehů a doplním je obrázky :

1) I nadále je italská káva naprosto neodolatelnou. Ještě štěstí, že nám to Andy Razeghi nedávno připomněl. I my jsme ochutnali kávu - ristreto - a byla italsky skvělá. Na důkaz toho publikuji tento šálek ( a posílám pozdravy Andymu) :


2) Pominu-li historii míst, která jsme dnes stihli prozkoumat na závěr své cesty, a uvedu-li ke každému jen drobnost, pak musím začít v městečku Klausen ( Chiusa), na které vždy se zájmem koukáme z dálnice, ale ještě nikdy jsme je neprošli - až dnes. Proč začínám právě Klausenem ? No prostě proto, že se tu kdysi zastavil Albrecht Dürer, maloval tu, a dokonce městečko zvěčnil na pozadí svého slavného obrazu Nemesis. Tato skutečnost, zdá se, činí městeško nesmrtelným:

Více o obrazu samém si lze přečíst na : Albrecht Dürer - Nemesis.

3) Náhorní planina Ritten, na které je i naše "vesnice" Klobenstein, byla v roce 1911 místem, kde psal svoji práci "Totem und Taboo" Sigmund Freund. Kdysi šlo o psychologický a antropologický bestseller, dnes už sláva díla poněkud vyprchala ( přeci jen "vývoj jde dál"), přesto ale spojení Ritten-Freud má stále své kouzlo.

4) A nyní k "obrázkům" :

- tento půvabný "erbík" je na jednom z domů v Klausenu:


- takto malebně a tajuplně působí místní uličky :


-- strmou cestou ( dokonce jedinou možnou) ke klášteru ( a snad i pevnosti) Sabinia, nejprve narazíte na hezký kostelík Naší milé paní ( za to ostré stoupání, vpravdě velkohorské si tu krásu, která je na vrcholu a která Vás potká i cestou, více než zasloužíte) :



-- na samém vrcholu pak poutníky čekají nejen krásné výhledy do okolních údolí ( jakési letecké pohledy), ale i skvělá umělecká díla. Klášter sám pak je jakýmsi ostrovem pokladů uprostřed oblaků a ruchu, který sem doléhá nejen z dálnice ( paradoxně více, než dole v Klausen), ale i z říček, které tečou dole v údolí :









-- a na samý závěr pak jen malý důkaz, že Vašík umí fotit a Eva má smysl pro humor :

Mějte se prima.